Proč fotím

Z čisté lásky a respektu k přírodě, nebo lépe řečeno té malé části z ní, který naše civilizace dosud nestihla zničit. Každý den v horách mi přinese něco nového, jedinečného a většinou i neopakovatelného. Když se k tomu čas od času přidají dobré fotografické podmínky, je pro mne velkou výzvou tyto mimořádné momenty zachytit a navždy zvěčnit pro ty, kteří neměli to štěstí zažít je na vlastní kůži.

Kde fotím

Dávno pryč je doba kdy jsem si myslel, že vrcholem fotografie je ranní mlha z vyhlídky v Českém Švýcarsku. Místo stativových bitev na známých a pohodlných místech se snažím věnovat co nejvíc času objevování nových lokalit. Nejnovějšími přírůstky v galerii jsou například fotografie z daleké sibiřské Altaje, kde jsem trekoval v nádherných horách naprosto nedotčených civilizací, kam se přede mnou mnoho lidí nedostalo.

Focení je jen záminka

Přestože při plánování mých cest hraje fotografování důležitou roli, to co zůstane nakonec hluboko ve mně nejsou dlouhé hodiny mrznutí u stativu, ale zážitky, které během toho přijdou nečekaně samy. Jako dvě noci strávené neplánovaně na opuštěném ostrově u Islandu při hledání papuchalků, tři dny ve sněhové bouři v průsmyku vysoko v ruských horách, stan roztrhaný podzimní bouřkou v Dolomitech, blízká setkání s medvědy v Yellowstonu, vlkem v Yosemitech či krokodýlem v Kostarice, ale i všechny ospalé východy slunce ze skal v Broumovských stěnách.